Nebezpečí výroků p. Alrawiho pronesených na PF UK

Dne 20. dubna 2015 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy konala panelová diskuze pánů Alrawiho, Halíka, Šándora a Doležala na téma Je suis Charlie. V rámci této velmi zajímavé diskuze zazněly z úst pana Alrawiho výroky, které jsou podle mého názoru velmi problematické, a považuji za nutné na ně upozornit a vést o nich společenskou diskuzi. 

Rád bych na úvod zdůraznil, že cílem tohoto článku je vyvolat společenskou diskuzi, ne vyvolávat vášně. Především bych velmi důrazně varoval před démonizací pana Alrawiho – podle mého názoru je pan Alrawi slušný a zdvořilý člověk (měl jsem možnost s ním před přednáškou osobně hovořit) a to, co veřejně prezentuje a káže, jsou podle mého názoru pouze postoje hluboce věřícího sunnitského muslima.

Záznam z diskuze je dostupný zde: https://www.youtube.com/watch?v=p5GRSw8c69U.

Pan Alrawi vysvětluje svůj výrok „Nauč své děti nenávisti ke kufru“ (nevíra v Boha*). Říká, že nevíra v Boha je zlo jako drogy, a proto si přeje, aby muslimské děti pociťovaly ke kufru nenávist nebo alespoň odpor. Zdůrazňuje, že se nejedná o nevěřící, ale o samotnou nevíru.
Mohu se mýlit, ale myslím si, že vyvolávání nenávisti či odporu k ateismu, který je v ČR velmi silný, je těžko ospravedlnitelné. Chápu, že pan Alrawi tuto nenávist hlásá jako věřící a zřejmě nechce nikomu ublížit, nicméně je otázkou, zda to takto pochopí i všichni jeho posluchači.

*Kufr nemusí nutně znamenat pouze ateismus, může se jednat obecně o neuznání Alláha, tedy o všechny náboženské směry krom Islámu – včetně Křesťanství či Judaismu (http://en.wikipedia.org/wiki/Kafir#Types_of_disbelief).  Podle jeho slov na této přednášce to tak nemyslel, nicméně je otázkou, jak jeho slova byla pochopena.

Pan Alrawi vysvětluje svůj výrok „A Alláh vznešený říká, bojujte proti nevěřícím jako jeden muž. Tak jako oni bojují proti vám jako jeden muž. A bojujte proti nim...“ Bohužel této části nahrávky není příliš rozumět a organizátorka znemožnila panu Alrawimu plnohodnotnou odpověď, přesto je slyšet, že pan Alrawi říká panu Doležalovi, že se nejedná o boj jako takový (tedy se zřejmě nejedná o násilný boj).
Opět, pokud pan Alrawi hlásá nutnost boje proti nevěřícím, tak i když třeba myslí nenásilný boj, opět je otázka, zda jeho posluchači tomu také tak rozumí. Pokud vyslechneme celé jeho kázání (https://www.youtube.com/watch?v=MXgf6cDYmt0), zjistíme, že pan Alrawi poměrně otevřeně vyzývá k aktivním činům vůči Izraeli, stejně jako vyzývá k boji za pravdu Islámu (dokonce doslova řekl: „Žijeme pro pravdu, bojujme za ni a umírejme za ni.“, 12:03). Mohu se mýlit, ale domnívám se, že jeho výroky rozhodně nevyznívají jako výroky vedoucí k respektu vůči nevěřícím a k mírumilovné náboženské osvětě. Zvláště bych považoval za nebezpečné, pokud by tato slova působila na sociálně frustrované muslimské jedince, u kterých může dojít k přetavení slov na činy.

Pan Šándor označil Wahhábismus (odnož sunnitského Islámu, ke které se hlásí např. Saudská Arábie), za ideologii, která je silně antisemitská, protišiítská, která má tendenci ničit neislámské kulturní památky a zamezuje komunikaci mezi muslimy a bezvěrci. Také řekl, že Wahhábismus bývá označován za podanou ruku těm, kteří chtějí přikročit k džihádu (28:04). Pan Alrawi na tato slova reaguje tím, že Wahhábismus je pouze jakési očištění monoteismu, a z jeho slov se nezdá, že by jej odsuzoval (1:05:15). Tomu napovídá i to, že v Brněnské mešitě bez problémů kázal učenec ze Saudské Arábie (nejspíše wahhábista) a pan Alrawi jeho kázání překládal (52:00).
Krom toho, co jmenoval pan Šándor, Wahhábismus také vede k vynucování velmi striktního islámského práva Šaría. Považuji za naprosto fatální, pokud ideologie, která je silně nábožensky netolerantní a také prosazuje popravy za homosexuální chování, nemanželský sex a odpadlictví od Islámu, není jednoznačně a kategoricky odmítnuta. Nehledě na tresty, i samotná klasifikace těchto činů jako trestných je v naprostém rozporu s naší kulturou a domnívám se, že je velmi problematické, pokud to takto pan Alrawi nechápe.

Pan Alrawi jasně říká, že pokud je trest za čin napsán přímo v Koránu, tak to nelze změnit a tedy Islám reformovat. (1:25:44)
Mohu se mýlit, ale řekl bych, že tento výrok je z celé diskuze nejvíce problematický, až bych jej téměř označil za děsivý. Pokud má pan Alrawi pravdu, což si myslím, že může být tento případ, znamená to, že Islám (sunnitský) jako ideologie bude vždy usilovat o výkon trestů za činy, které jsou napsány v Koránu, a nikdy nebude moci dojít k jeho reformě. Rád bych na tomto místě zdůraznil, že tresty napsané přímo v Koránu jsou například amputace rukou za krádež (Korán 5:38), doživotní domácí vězení za „lesbické aktivity“ (Korán 4:15), bití za cizoložství (Korán 24:2) a podobně. Pokud toto není možné reformovat, domnívám se, že islámská ideologie bude i v daleké budoucnosti ve sporu s naší kulturou.

Pan Alrawi říká, že kritika Islámu je možná a nepředstavuje žádný problém, sice nesouhlasí s kreslením proroka Mohameda, ale není to věc, co by bylo možné zakazovat, ale co se týká zesměšňování, tak to je věc jiná. (8:05)
Pan Alrawi sice explicitně neříká, že by byl pro zákaz zesměšňování, ale zda to z jeho slov plyne, ať si každý rozhodne sám. Rád bych podotkl, že naše kultura je velmi benevolentní, co se zesměšňování týče, i například bývalý premiér Paroubek a jeho manželka museli, dle verdiktu Ústavního soudu, strpět své karikatury, kde byl pan Paroubek vyobrazen s kopyty a zachycen při sexuálním aktu se svojí manželkou. Dále bych rád podotkl, že s legislativním zákazem zesměšňování neprojevuje souhlas ani pan Halík (16:18), který veřejně říká, že není Charlie.

Pan Alrawi řekl, že velké bití žen je v Islámu nepřípustné, a že je možné použít pouze malý proutek, který nebolí a téměř není cítit. (1:19:44)
Když pominu výpovědi exmuslimek, které říkají, že pravidla pro bití žen jsou „Ne do obličeje, a pouze tak, aby žena byla nadále schopna pohlavního styku“ (https://www.youtube.com/watch?v=0DG9qsSv2sM&feature=youtu.be&t=1008), tak ani bití malým proutkem není v žádném případě v naší kultuře akceptovatelné. Většina domácího násilí, co v rodinách probíhá, je dle mého názoru, psychického charakteru. Pokud je muž postaven do role nadřazené nad ženou, a dokonce má právo na to svoji ženu, i třeba nebolestivě, uhodit, získává případné psychické týrání mnohem větší sílu – žena nemá možnost se bránit.

Panu Alrawimu nepřijde, že by se Islám radikalizoval.
Samozřejmě, zda se Islám radikalizuje je věc názoru, pokud se například podíváme na tento seznam http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Islamist_terrorist_attacks, je patrné, že frekvence islamistických útoků se zvyšuje. Stejně tak, radikální islamistické organizace jako Islámský stát nebo jeho část Boko Haram před několika lety nebyly zdaleka tak silné.

Pan Alrawi několikrát jasně řekl, že nemá nic proti nevěřícím ani proti Židům a nikomu by neublížil. Dokonce řekl, že je ochoten obětovat život za jakéhokoliv českého občana, který je v ohrožení.
Tento výrok, který je snad míněn vážně, ukazuje, že pan Alrawi není násilí vyhledávající muslim, který by inklinoval k radikálním organizacím, jako je např. již zmíněný Islámský stát. Pan Alrawi je podle mého názoru hluboce věřící muslim, který své náboženství bere vážně a nepřeje si násilí. O to více problematické je, že zastává výše zmíněné názory, které, podle mého soudu, nejsou slučitelné s naší kulturou, a možná mohou právě ono násilí podněcovat. Pokud jsou skutečně tyto názory produktem islámské ideologie, je potřeba hledat příčinu problémů soužití našich kultur ne pouze v omezené skupině extremistů, ale v islámské ideologii jako takové.

Závěrem tohoto článku bych chtěl požádat zastánce Islámu, například pana Halíka nebo pana Dienstbiera, zda by byli ochotni vyjádřit se ke zmíněným názorům pana Alrawiho, který je zastává jako hluboce věřící sunnitský muslim. Pokud skutečně tyto názory nepředstavují žádné nebezpečí, myslím, že by bylo vhodné veřejně sdělit proč.

Autor článku: Roman Říha